Devět z deseti klíčů je technicky zastaralých

(Praha 7. 2. 2019) – Majetky za statisíce či spíše milióny dodnes chrání zámkové vložky staré půldruhého století, varuje zakladatel zámečnické firmy Tomáš Kaltmeyer.

„Jde samozřejmě o nadsázku, ale dosud nejrozšířenější způsob zamykání je pomocí zubatého klíče a cylindrické vložky, které si v roce 1863 patentoval Američan Linus Yale junior. I přes dílčí vylepšení se základní princip za sto padesát let nezměnil,“ říká Tomáš Kaltmeyer.

Podle dostupných dat významného výrobce Dormakaba až 85 % domácností zamyká svoje byty a domy zastaralými, tedy „zubatými“ klíči. V komerčních budovách je situace ještě horší. „Všichni v branži vědí, že to tak je,“ varuje zkušený expert. Podobně je tomu i na Slovensku, zatímco naopak v Německu je starých klíčů jen 20 %.

Nejhorší situace podle Tomáše Kaltmeyera panuje u veřejných zakázek. „Zatímco na železnici se už prosazuje, že kritériem musí být i kvalita, u zamykacích systémů se hledí především na cenu, bezpečnost jde pak logicky stranou, protože zadavatelé mají strach, že v případě kontroly neodůvodní jiné kritérium než cenu,“ dodává.

V praxi to znamená, že ‚prolomit‘ zámek pomocí některé z metod popsaných na internetu zvládne i šikovný amatér. „Bez problému je možné volně koupit speciální nářadí k otevření zámků pomocí planžet, rozšířený je i takzvaný bumping, vyklepávání vložky zámku, které nezanechá viditelné známky poškození. V takovém případě je pak složité uplatňovat škodu na pojišťovně,“ upozorňuje Tomáš Kaltmeyer.

„Abychom poskytli pojistné plnění, je podstatné, zda pachatel překonal nějakou překážku – což bude v případě nenásilného otevření skutečně těžké,“ potvrzuje Kateřina Ježková, vedoucí oddělení likvidace pojistných událostí pojištění majetku a odpovědnosti Pojišťovny VZP, a. s. (PVZP). Obecně podle ní nejsou případy vniknutí do domácnosti tak časté, jde zhruba o každou dvoustou škodní událost. Více než do bytů se nezvaní hosté vloupávají do rekreačních objektů a do nebytových prostor jako jsou sklepy, kolárny a kočárkárny. „Aby pojišťovna plnila, musí být vloupání vždy hlášeno policii,“ dodává vedoucí likvidátorka PVZP. Tomáš Kaltmeyer připomíná, že statistiky nevykazují tzv. latentní kriminalitu, tedy případy, které poškození z různých důvodů nehlásí – tedy například právě proto, že jsou si vědomí toho, že byt či dům měl nedostatečně bezpečný zámek, případně, že poškození není patrné.

Výrobci podle normy EN 1303 sice garantují až 100 000 otevření zámku, vedle fyzické životnosti je ale důležité vnímat i morální životnost. „Po nějaké době ztratíte přehled o tom, kolik klíčů jste komu vydali, vyprší i patentová ochrana, zámek by se proto měl zhruba po patnácti, maximálně dvaceti letech rozhodně vyměnit,“ doporučuje Tomáš Kaltmeyer.

V orientaci při nákupu zjednodušeně pomáhá cena – z hlediska bezpečnosti vyhovující vložka nevyjde na méně než tisíc a spíše na dva tisíce korun, jeden klíč ke kvalitnímu zámku pak stojí aspoň dvě stě korun. „Paradoxem zůstává, že byty a rodinné domy mají modernější zámky než veřejné a komerční budovy, kde z podstaty věci je nutná vyšší úroveň zámků a klíčů, protože jejich bezpečnost je neustále konfrontována s dalšími dveřmi v budově, kdy se dnes již běžně využívá systém tzv. generálního klíče. Víme, že ‚ochozené‘ klíče těchto systémů přestávají být bezpečné tím, že klíče občas otevírají nejen určené dveře, zvláště pokud nejsou zcela dodržena permutační pravidla,“ uzavírá Tomáš Kaltmeyer.

::

zde najdete více informací o společnosti Kaltmeyer